Vodní ptáci na Ohři
Vodní ptáci zimního Ohře u Černčic
Při zimních procházkách podél Ohře se samozřejmě setkáváme i s některými druhy vodních ptáků. Nejběžnější jsou kachny divoké, labutě velké a lysky černé, které pozná snad každý. Určení některých dalších druhů je však už pro mnohé obtížnější. Patří mezi ně například i polák velký, poznatelný podle rezavé hlavy, černých prsou a šedostříbřitého hřbetu. Početně se zde v zimě také vyskytuje jeho příbuzný polák chocholačka. Kačírek je celý černý se světlým břichem a výraznou chocholkou na hlavě, podle které dostal své jméno. Oba druhy patří mezi kachny potápivé, takže je při vyplašení poznáme i podle toho, že se delší dobu rozbíhají po hladině.
Ze zimních hostů na Ohři v okolí Černčic pravidelně zaletuje hohol severní, který je poznatelný podle černého hřbetu, černobíle pruhovaných boků a černé hlavy s výraznou bílou skvrnou na lících. Pravidelným zimním hostem je i morčák velký poznatelný podle tmavého hřbetu, zelenavé hlavy a narůžovělé spodiny těla. Výrazný je i úzký zobák výborně přizpůsobený k lovu malých ryb. Poměrně vzácně se naopak vyskytuje jeho příbuzný morčák malý, který je snadno poznatelný, protože je celý bílý.
Samozřejmě se zde můžeme setkat i s některými potápkami. Ojediněle zde bývá při zimování u nás hnízdící potápka velká (roháč), která je většině lidí u nás známá právě podle charakteristických oušek na hlavě. Občas se nám podaří zahlédnout i jako pěst velkou potápku malou. Velmi často se potápí a na hladinu při tom vyplave vždy jako korek.
Těsně u břehu můžeme někdy vyplašit příbuznou lysky černé slípku zelenonohou. Je velká asi jako holub a až na bílé pruhované boky je celá tmavá. Upozorní však na sebe výraznou červenou lysinkou nad zobákem a neustálým pocukáváním ocásku. V posledních letech se okolo Ohře stále častěji objevuje rybáři neoblíbený kormorán velký. Je velký asi jako kachna, celý černý se zeleným leskem a úzkým zobákem, kterým dokáže snadno ulovit menší rybu. Sedí na větvích ve vzpřímeném posezu a v letu vytváří jeho silueta tvar kříže.
Občas se můžeme při svých procházkách setkat se známou volavkou popelavou a stále častěji i s nádhernou volavkou bílou. Samozřejmě se můžeme setkat i s dalšími, převážně ojedinělými druhy, jejichž určení by však musel provést ornitolog nebo jiný znalec. I tak však můžeme pozorovat velmi zajímavé druhy a můžeme se těšit z toho, že nám jejich určení nedělalo potíže.
Herbert Tichý